Kočovný kmen Aztéků se v roce 1345 usadil na bažinatých ostrůvcích
poblíž západního břehu jezera Texcoco. Kmenová věštba jim předpovídala,
že jednou vybudují velké město tam, kde orel držící hada usedne na
opuncii. Aztékové věřili, že tímto místem jsou právě tyto ostrovy. Založili
osadu, kterou nazvali Tenochtitlán, což znamená 2
Místo, kde roste opuncie2 . Před rokem 1500 ovládali
Aztékové říši, kde žilo asi 10 milionů lidí a která se rozkládala od
pobřeží Atlantiku k pobřeží Pacifiku a od Mexického údolí až po
Guatemalu.
Tenochtitlán se stal bohatým a mocným městem, kde před příchodem Španělů
žilo přes půl milionu lidí. Aztékové vytvořili stát s vojenským režimem
a velkou, dobře vyzbrojenou armádou, usilující o získávání území a
poplatků. Do Tenochtitlánu se posílalo zlato, bavlna, tyrkys, peří, vonné
látky a jídlo. Nejdůležitějším poplatkem (tributem), který Aztékové
vymáhali od podrobených národů, byl ohromný počet lidských bytostí určených
k obětování v hlavním městě. Hlavním důvodem aztéckého
militarismu byla každodenní potřeba obětí pro slunečního boha
Vitzilipochtliho, kterého stejně jako toltéckého boha Tezcatlipocu bylo
nutno živit krví a tak zabránit zániku světa. Obětovanému, který byl
natažen na kámen umístěný před chrámem zmíněného boha, se většinou
vyřízlo srdce. Množství obětovaných bylo strašné – během čtyřdenních
oslav konaných u příležitosti rozšíření Velkého chrámu v Tenochtitlánu
zahynulo na 20 tisíc vězňů. Jejich srdce byla obětována bohům a těla svržena
pod strmé schody pyramid. Tyto lidské oběti se asi staly jedním z důvodů,
které v myslích tehdejších dobyvatelů ospravedlňovaly jejich nelítostný
postup vůči Aztékům jakožto pohanským barbarům.
Když do říše Aztéků dorazili v roce 1519 Španělé, domníval se aztécký
vladce Moctezuma II., že bledí cizinci s vousy a jejich vůdce Cortés
jsou Quetzalcoatl a jeho přívrženci, kteří se vrátili v roce určeném
věštbou. Během dvou let pak aztécká říše zanikla v důsledku vpádu
vetřelců, ztráty loajality domorodých podmaněných kmenů a nemocí.
Moctezumu II., kterého dříve Aztékové uctívali jako boha, vlastní lid pro
nerozhodnost, zbabělost a spolupráci s dobyvateli 30. července 1520
ukamenoval.
Město Tenochtitlán bylo Cortésovými vojáky úplně zničeno. Nepatrné
zbytky jsou při vstupu do metra pod Zócalem v Mexiku D.F. Model jezerního
města Tenochtitlán v válcovým chrámem Quetzalcoatla, velkou dvojitou
chrámovou pyramidou zasvěcenou bohovi lebek obětí (tzompantli), míčovým hřiště,
a dalšími stavbami je možno vidět např. na náměstí před vstupem do
archeologického areálu Templo Mayor, v muzeu Templo Mayor, před
vstupem do metra na Zócalu nebo v Národním archeologickém muzeu.