$seseznamemsourozencu = "ano"; ?>
Přesto, že v hlavním městě není žádná čtvrť pro “obveselení”
či “potěšení”, tlačí se v “Růžové zóně” s dobře znějícími
jmény ulic jako Calle Londres, Hamburgi, Niza, Rhin nebo Missisippi, drahé
hotely, restaurace a noční kluby, ale také obchody, jejichž nabídka a cenová
hladina je určena pro vyšší vrstvy obyvatelstva a pro turisty. Hlavní
dopravní tepnou Paseo de la Reforma, která vede až do parku Chapultepec. Na křižovatce
této tepny se třídou Florencia je památník nezávislosti Monumento a
la Independencia, který ke vzpomínce na rok 1810 byl postaven v roce
1910. Na 45 m vysokém sloupu se vznáší zlatý vítězný anděl (proto domácí
obyvatelé památník nazývají krátce “anděl”).
Na dopravní tepně Paseo dela Reforma ve směru do středu města (severovýchodně)
je ve vzdálenosti asi 2 km, na důležité křižovatce s severojižní
dopravní osou Av. de los Insurgentes, další památník Monumento a
Cuahtémoc, který je věnován poslednímu knížeti Aztéků. Bronzová socha
ho znázorňuje ozbrojeného a s péřovou korunou. Na podstavci jsou jména
dalších aztéckých knížat a reliéfy z jejich života.
Asi 600 m směrem do města je další křižovatka, na které stojí Kolumbův
památník Monumento a Colón. Socha objevitele Ameriky táhne šátek od
zeměkoule a zdviženou paží ukazuje na nové horizonty. U jeho nohou sedí 4
kněží, spojení s objevováním Ameriky, mezi nimi Bartolomé de las
Casas, známý jako protektor Indiánů. Severně od Kolumbova památníku je
Plaza de la República, kde je park a památník revoluce
Monumento a la Revolución. Tato 67 m vysoká kopulovitá stavba na mohutných
mramorových obloucích je vlastně zbytkem nikdy nedokončené parlamentní
budovy, kterou chtěl nechat postavit diktátor Porfirio Díaz. Dnes je stavba připomínkou
revoluce z roku 1910, kterou skončilo Díazovo panství.